úterý 24. listopadu 2015

Nový začátek – stěhování, změny


Ahoj, dlouho jsem se neozvala z důvodu stěhování. Nyní už by se měla situace okolo trošku ustálit. Stěhovala jsem se z jednopokojové králíkárny do 3 +1, bylo to docela náročné, jak časově, tak fyzicky i psychicky. Říká se, že je lepší vyhořet, než se stěhovat, ovšem jednou jsem tuto hloupost prohodila mimo domov a jeden pán mi odvětil, že jeho tchýně vyhořela, zbyl ji župan, ve kterém vybíhala, a že by se jistě raději stěhovala co týden, tak mi bylo až trapně.




Takže proces stěhování byl takový hektický, jak už to tak bývá, ukazovaly se různé překážky, které celý proces brzdily. V novém bytě jsme prakticky dělali vše, co se dalo. Čištění, uklízení (asi milionkrát), malování, sádrování, vrtání. Pokládání koberců, skládání nábytku, sedačky, postelí, nová kuchyňská linka, až po časté ježdění po doplňujících serepetičkách typu věšák, polička, prostírání a takové to „Jyskové“ vybavení. Celý tento proces vysílení trval cca týden, další týden se vylaďovaly mouchy, a ty se ladí v podstatě doteď, ale už bydlíme. Bože uf.

Bydlení: Hlavní rozdíly: když na někoho voláte, tak vás neslyší, ono v garsonce slyšíte šepot, tady na sebe řveme a užíváme si to. Najednou je vše děsně daleko J, mám tolik místa, že nevím co s ním. Je krásný se umýt ve vaně, sprchový kout mi vadil. Je super sedět na sedačce s nohama nahoře a dívat se na televizi (ano, mám po 27 letech televizi a ano – pořád v tom nic nedávají, ale je to super), a nesedět na zemi nebo na posteli. Jídelní stůl, to je výrobek roku, nejíst jídlo (když teda nechci) u klávesnice, je takové „kultivované“. Nejlepší je ovšem kuchyň, už nemusím skládat věci na zem při vaření, mohu krájet potraviny na lince (jako prkýnku) a ne na dřezu, mám i sporák s hořáky, vůbec s tím neumím, je to plyn a to je novinka pro mě z dvoukolového vařiče. Poliček kam se podíváš. LEDNICE, pecka největší, mám dojem, že v ní nic není, ta malá metrová kancelářská byla naplněná pořád, vše z ní padalo a věci jsem měla u mamky a babičky a teď? Nejsem sto ji naplnit :D a mám mrazák, tři police, kam se vejde tuna kuřat a zeleniny a ne mrazák o objemu 5l. No mazec. Kdo nežil dlouhá leta v garsonce s pidi věcmi, asi si bude klepat na čelo, z čeho jsem tak v úžasu. Je k nezaplacení mít vlastní ložnic – ve které není zároveň jídelna, kuchyň a obývák, mít obývák kde není zároveň ložnic, kuchyň a jídelna :D. Máme pokoj navíc, ten se stal pokojem pro Triss. Oddělené WC a koupelna je tedy taky mnohem lepší, než dohromady. No a obývák? Bez komentáře, chrochtám si J.

Rodina: je super pocit, že vaše nejlepší kamarádka a zároveň matka má super pocit, že je její kámoška a dítě zabezpečeno a že má lidské bydlení. Moc mi pomohla při celé akci a koordinaci.  Musím zde ocenit přítele, nejsem moc zvyklá, že by chlap pomáhal – ano fakt – a on teda makal, jak najatý, jsem zvyklá si vše udělat sama, ono když jste sama, nic jiného vám prostě nezbývá, a tady jsem se cítila tak, že mám fakt podporu, oporu, pomoc, a člověka na kterou se fakt mohu spolehnout. Děkuji moc.

Pes: máme nové zvíře, psa, nebo možná spíš něco mezi kočkou a ptákem, ty kreace gymnastické jsou spíš kočičí a děsně ráda balancuje na noze, zádech či jiné dlouhé nestabilní ploše, asi bidýlko či co. Nikdy jsem psa neměla, tak jsem měla obavy, ale je to fajn, vůbec mi nevadí chodit co dvě hodiny ven, krmit a tak. Je to naše malá Triss, pracovními názvy zvaná Trisskáč, Trišskáček, Trisskadléna, Kryska, Trissák a jen čekám, kdo navrhne „Pan tříska“ :D

Cvičení: ne, ještě jsem necvičila, není čas, není kdy, není ani chuť a není asi ta touha, prostě mám teď jiné priority, jiné cíle, tohle je fakt moc změn a dost podstatných, že vlastně zjistíte, že cvičení bylo výplní (po redukci) volného času a nudy, ucvičit se, když nemám co, ale nyní už mám co. Nějak se mi líbí tento asi „klasický“ život s rodinou (přítelem, psem, normálním bytem a normálními povinnostmi – uklidit, vyvenčit, uvařit, pokecat, výlety, návštěvy, plánování vánoc, stromečku apod.) a ne jen dojít z práce, klikat na videa ze Shaunem, pak cvičit a cvičit a Facebookovat.

Shrnutí: tohle vše považuji za další krok v životě, další list té velké knihy, rodina, bydlení, běžné starosti, psík a celková pohoda bez stresu a nervů z cvičení, drillu a tak. Ono fitness svět je jedno velké pozlátko, o němž se vyjadřovalo už několik blogerek, o tom černém pozadí bikin, a všeho drillu a drceni sebe sama a vlastního těla, ok, pokud se tím někdo živí, nebo to dělá opravdu na sto pro, nechť je mu přáno, ale mi obyčejné ženy, co „pouze“ zhubly, asi nemáme zapotřebí se drillovat donekonečna. On každý kdo trošku vyleze na nějaký pomyslný vrchol, musí zákonitě zase sléz a žít normálně, nejde se držet vrcholu pořád, on ten Everest by všechny ty dobyvatele asi stejně časem zabil, bavíme li se o „běžnější“ populaci, nikoli o vrcholových sportovcích v jakémkoli oboru. Pekáč nepekáč, Shaun neShaun, když se mi nechce, nebo mám jiné povinnosti, nebudu to drtit, proč? Dyť to nejde dlouhodobě udržet, respektive možná jde, když nemáte jinou možnost, nebo už je to výše zmiňované „povolání“. Cvičit budu, kvůli zádům, neb mě bolí, ale jen když se mi bude chtít, zatím budu ve fázi odpočinku, alespoň měsíc. Těším se na vánoce, na pečení cukroví – snad nevyhoříme, nikdy jsem nic nepekla a s troubou to neumím – ale Kaufland to jistí :D.

Dále zpracovávám redukční jídelníčky na míru, kdyby byl zájem napište si o něj na emmamarrinka@gmail.com, dále radím klientkám co se cvičením a stravou a ozvu se i do FB skupiny, ale už nic nebude na úkor zdraví, přátel, rodiny a přítele, který vlastně nikdy nesouhlasil s mým nynějším cvičebno jídelním stylem, respektuje to, ale přál by si, abych nemusela co druhý den cvičit a třeba se věnovat jiným koníčkům, aneb jak on říká – nemáš to zapotřebí, zacvič si jen pro radost – ano zlato, jak říkáš, tak udělám J (už se docela i těším na programy, které jsem ještě necvičila, budu si zkoušet, co mě bude bavit). O zdravou stravu se ovšem chci a dále budu zajímat, to mě baví, a nijak neomezuje.  

Takže toliko k mému delšímu odmlčení, děkuji za Váš čas, kdo se dočetl až sem a zde máte i nějaké ty fotky. Odcházím se psem, malý močáček má přednost :D

Mám vás ráda, vaše Martina




















ZzzzZZZZZzzzz

5 komentářů:

Leni řekl(a)...

Marti, k novému začátku moc gratuluju. :-) Ať se vám tam dobře bydlí. :-)
Já jsem zatím ve fázi garsonky s minimem místa, ale to mi teď docela vyhovuje, takže jsem taky spokojená. :-)

Unknown řekl(a)...

Martino rekla bych, ze jsi konecne pochopila, ze zivot neni jen o jidle, o kazdem snezenem soustu a spalenych kaloriich. Vim o cem mluvim. Cloveku pote uplne malickosti prijdou krasne, vyjimecne a dojemne! Clovek potrebuje vyplnit urcitou diru v zivote, jsem rada, ze tu diru zaplnila laska. Drzim ti pesti, aby ti to vydrzelo, vypadas a i z radku pises velmi spokojene! Dagmar

Unknown řekl(a)...

Ahoj. Vypadas bezvadne a budeš i bez nadměrného cviceni.Strava je přece 80 procent úspěchu :-D Zacvic si podle nálady a času a uzivej normálně života, mě cvičení baví, ale vím kdy mám dost. Zdravá strava též, ale občas úmyslně hresim, abych si nepřišla osizena, limitována.Až budeš maminkou, budeš ráda, že cvičení (jako ventil) máš. A děkuji, nakoplas mě na Shauna a svědčí. Ale už to po 3 porodu a po 40 jde pomaleji.Ale mě to baví. :-D Uzivej bytecku. Lea

Marrifit řekl(a)...

Ahoj, moc ti děkuji za ohlas. Jsem rada ze jsem te motivovala. Mas pravdu ta strava je fakt velmi dulezita. Zacnu jen pro zabavu. Deti nebudou tak to jsem v klidu ale uvolnit se clovek potřebuje i tak ;)

Simple living řekl(a)...

Marti, moc hezký článek a gratuluji, že jsi dospěla do opravdu zdravého životního stylu a opustila jsi ten zběsilý hon, který tě očividně nadmíru vyčerpával. Za to máš můj velký obdiv.
Velký byt je super a chápu ten pocit změny :) Ale nejhorší je, když se ten prostor naplní různými nepotřebnými věcmi, které by člověk v malém bytě neměl kam dát a taky by se bez nich obešel :)


Simple living: Vánoční punč